{"id":20,"date":"2017-09-24T15:43:57","date_gmt":"2017-09-24T13:43:57","guid":{"rendered":"http:\/\/www.psprachen.cz\/?page_id=20"},"modified":"2017-09-25T14:13:31","modified_gmt":"2017-09-25T12:13:31","slug":"cinnost-spolku-v-letech-1992-2002","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/soucasnost\/cinnost-spolku-v-letech-1992-2002\/","title":{"rendered":"\u010cinnost spolku v letech 1992-2002"},"content":{"rendered":"<table width=\"800\">\n<tbody>\n<tr>\n<td width=\"812\"><u><strong>Roky 1992 &#8211; 2002<\/strong><\/u><\/p>\n<p>K&nbsp;op\u011btovn\u00e9mu obnoven\u00ed \u010dinnosti P\u011bveck\u00e9ho spolku Pr\u00e1che\u0148 do\u0161lo na po\u010d\u00e1tku roku 1992. V&nbsp;tomto roce m\u011bly prob\u011bhnout oslavy 700 let pov\u00fd\u0161en\u00ed Hora\u017e\u010fovic na m\u011bsto a tak\u00e9 130 let od zalo\u017een\u00ed P\u011bveck\u00e9ho spolku Pr\u00e1che\u0148. S&nbsp;p\u0159\u00edpravami se za\u010dalo ji\u017e v&nbsp;roce 1991 a p\u0159i t\u011bchto p\u0159\u00edle\u017eitostech se tak\u00e9 objevila my\u0161lenka na obnoven\u00ed \u010dinnosti spolku. Inici\u00e1torem obnoven\u00ed t\u00e9to \u010dinnosti byl starosta m\u011bsta pan V\u00e1clav Tr\u010dka a tento jist\u011b ne lehk\u00fd \u00fakol si vzal na sv\u00e1 bedra sbormistr MUDr. Ji\u0159\u00ed Petrus. Na klav\u00edr pak doprov\u00e1zel Jan Petrus, \u0159editel m\u00edstn\u00ed Z\u00e1kladn\u00ed um\u011bleck\u00e9 \u0161koly, v&nbsp;jej\u00edch\u017e prostor\u00e1ch se tak\u00e9 zkou\u0161elo.<\/p>\n<p>Prvn\u00ed zkou\u0161ka se konala 7.&nbsp;\u00fanora&nbsp;1992 a bylo na n\u00ed p\u0159\u00edtomno celkem 14 z\u00e1jemc\u016f o sborov\u00fd zp\u011bv. P\u011bt ze zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f je aktivn\u00edch je\u0161t\u011b do dne\u0161n\u00edch dn\u00ed. Postupem \u010dasu se \u0159ady zp\u011bv\u00e1k\u016f rozr\u016fstaly a v&nbsp;dubnu m\u011bl spolek ji\u017e 40 \u010dlen\u016f. Premi\u00e9rov\u00fd koncert se konal 12.&nbsp;\u010dervna 1992 ve velk\u00e9m z\u00e1meck\u00e9m s\u00e1le. V&nbsp;programu zazn\u011bly uk\u00e1zky z&nbsp;Moravsk\u00fdch dvojzp\u011bv\u016f Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka, sbory Pavla K\u0159\u00ed\u017ekovsk\u00e9ho, lidov\u00e9 p\u00edsn\u011b a sbor z&nbsp;opery Nabucco Giuseppe Verdiho, kter\u00fd sklidil velk\u00fd ohlas. Dal\u0161\u00ed vystoupen\u00ed pak byla spojena s&nbsp; oslavami pov\u00fd\u0161en\u00ed Hora\u017e\u010fovic na m\u011bsto, kter\u00e9 se konaly v&nbsp;\u010dervenci 1992. T\u011bchto oslav se z\u00fa\u010dastnili tak\u00e9 z\u00e1stupci dru\u017eebn\u00edho m\u011bsta Heimberg ze \u0160v\u00fdcarska a jejich Jodlerklub. Tady za\u010dala pozd\u011bj\u0161\u00ed spolupr\u00e1ce mezi ob\u011bma spolky.<\/p>\n<p>P\u0159\u00e1telstv\u00ed s&nbsp;Jodlerklubem z&nbsp;Heimbergu v\u0161ak nen\u00ed jedin\u00fdm, kter\u00fd p\u011bveck\u00fd spolek nav\u00e1zal. Je\u0161t\u011b na podzim t\u00e9ho\u017e roku se uskute\u010dnila spole\u010dn\u00e1 vystoupen\u00ed se \u017eensk\u00fdm p\u011bveck\u00fdm sborem z&nbsp;P\u0159e\u0161tic a tak\u00e9 s&nbsp;p\u011bveck\u00fdm sborem Svatobor ze Su\u0161ice. Na podzim byla tak\u00e9 nacvi\u010dena m\u0161e Jana Jakuba Ryby \u201eHej, mist\u0159e\u201c, kterou spolek zp\u00edv\u00e1 p\u0159i v\u00e1no\u010dn\u00ed p\u016flno\u010dn\u00ed m\u0161i. V&nbsp;p\u0159edv\u00e1no\u010dn\u00edm \u010dase pak spolek uspo\u0159\u00e1dal n\u011bkolik v\u00e1no\u010dn\u00edch koncert\u016f v&nbsp;okol\u00ed Hora\u017e\u010fovic i ve m\u011bst\u011b sam\u00e9m. Tak za\u010dala tradice t\u011bchto koncert\u016f. Na n\u011bkter\u00e1 m\u00edsta se jezd\u00ed s&nbsp;v\u00e1no\u010dn\u00edm koncertem pravideln\u011b (nap\u0159. Sv\u00e9radice, Velk\u00fd Bor).<\/p>\n<p>Od roku 1993 se p\u011bveck\u00fd spolek tak\u00e9 tradi\u010dn\u011b \u00fa\u010dastn\u00ed slavnostn\u00edho kladen\u00ed v\u011bnc\u016f u pomn\u00edku ob\u011btem 2.&nbsp;sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. V\u017edy na po\u010d\u00e1tku kv\u011btna si p\u0159ipom\u00edn\u00e1me osvobozen\u00ed m\u011bsta americkou arm\u00e1dou. Ob\u011b hymny, \u010desk\u00e1 a americk\u00e1, zazn\u00edvaj\u00ed ka\u017ed\u00fd rok op\u011bt v&nbsp;pod\u00e1n\u00ed p\u011bveck\u00e9ho spolku. Tradic\u00ed se stala tak\u00e9 p\u011bveck\u00e1 soust\u0159ed\u011bn\u00ed. Ka\u017ed\u00fd rok, v\u011bt\u0161inou v&nbsp;kv\u011btnu, p\u011bveck\u00fd spolek odj\u00ed\u017ed\u00ed na v\u00edkendov\u00e9 soust\u0159ed\u011bn\u00ed. Ta se konala ji\u017e na n\u011bkolika m\u00edstech, nap\u0159. v&nbsp;Sob\u011b\u0161ic\u00edch, Velk\u00e9m Boru, ale asi nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bch maj\u00ed setk\u00e1n\u00ed v&nbsp;\u017delezn\u00e9 Rud\u011b. Tam spolek jezd\u00ed n\u011bkolik posledn\u00edch let. Na soust\u0159ed\u011bn\u00edch je p\u0159ipravov\u00e1n hlavn\u011b slavnostn\u00ed koncert, kter\u00fd spolek po\u0159\u00e1d\u00e1 v\u017edy b\u011bhem \u010dervna. Zakon\u010d\u00ed t\u00edm svoji ro\u010dn\u00ed pr\u00e1ci a zah\u00e1j\u00ed letn\u00ed sezonu v&nbsp;M\u011bstsk\u00e9m muzeu.<\/p>\n<p>V\u00fdznamnou ud\u00e1lost\u00ed se stalo sv\u011bcen\u00ed zvon\u016f z&nbsp;kostela sv.&nbsp;Petra a Pavla na n\u00e1m\u011bst\u00ed, kter\u00e9 se konalo 25.&nbsp;z\u00e1\u0159\u00ed 1993. P\u0159i t\u00e9to akci byl tak\u00e9 znovu vysv\u011bcen spolkov\u00fd prapor. Ale je\u0161t\u011b jedna v\u00fdznamn\u00e1 ud\u00e1lost je spojena s&nbsp;t\u00edmto dnem. Na slavnosti byl tak\u00e9 p\u0159\u00edtomen hrab\u011b Ferdinand Kinsk\u00fd, potomek d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch majitel\u016f m\u011bsta, kter\u00fd \u017eije v&nbsp;jihofrancouzsk\u00e9m Nice. V&nbsp;t\u00e9to oblasti Provence se ka\u017edoro\u010dn\u011b kon\u00e1 Festival chr\u00e1mov\u00e9 hudby za p\u0159\u00edtomnosti sbor\u016f z&nbsp;cel\u00e9ho sv\u011bta. Spolek Pr\u00e1che\u0148 hrab\u011bte sv\u00fdm v\u00fdkonem tak oslovil, \u017ee Pr\u00e1che\u0148 na tento festival pozval.<\/p>\n<p>Rok 1994 byl ve znamen\u00ed cesty na v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fd festival ve Francii. Uskute\u010dnila se ve dnech 7.&nbsp;&#8211;&nbsp;13.&nbsp;\u010dervence. Jeden koncert byl napl\u00e1nov\u00e1n tak\u00e9 v dru\u017eebn\u00edm m\u011bst\u011b Heimberg ve \u0160v\u00fdcarsku. Tam se spolek zastavil na dva dny a pot\u00e9 pokra\u010doval do Francie. Cestou se v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9 spolku velice dob\u0159e bavili a tak\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b vid\u011bli mnoho kr\u00e1sn\u00fdch m\u00edst. Ve Francii se konaly celkem t\u0159i koncerty. Prvn\u00ed byl 9.&nbsp;\u010dervence na n\u00e1m\u011bst\u00ed v m\u011bste\u010dku Carces. Druh\u00fd byl na programu 10.&nbsp;\u010dervence v Le Val v r\u00e1mci Festivalu chr\u00e1mov\u00e9 hudby a t\u0159et\u00ed pak v m\u011bste\u010dku Correns 11.&nbsp;\u010dervence. V\u0161echna vystoupen\u00ed byla m\u00edstn\u00edmi obyvateli p\u0159ijata velice v\u0159ele. \u00dasp\u011bch byl velk\u00fd. Nikdo ze \u010dlen\u016f spolku tak nelitoval nejen \u010dasu, ale ani velk\u00e9ho psychick\u00e9ho a hlavn\u011b fyzick\u00e9ho zat\u00ed\u017een\u00ed. Z\u00e1jezd to byl opravdu n\u00e1ro\u010dn\u00fd.<\/p>\n<p>Tak\u00e9 v roce 1995 se p\u011bveck\u00fd spolek z\u00fa\u010dastnil n\u011bkolika slavnostn\u00edch akc\u00ed. Jednalo se o oslavy 700 let m\u011bsta Plzn\u011b. 22.&nbsp;dubna se konal koncert sborov\u00e9 duchovn\u00ed hudby v kostele sv.Bartolom\u011bje v Plzni. Tohoto koncertu se z\u00fa\u010dastnilo 12 p\u011bveck\u00fdch sbor\u016f z cel\u00e9ho z\u00e1pado\u010desk\u00e9ho regionu. Po dopoledn\u00ed nesout\u011b\u017en\u00ed p\u0159ehl\u00eddce byl p\u011bveck\u00e9mu spolku p\u0159ed\u00e1n diplom za sympatick\u00fd v\u00fdkon. Tak\u00e9 Velk\u00e9 Hyd\u010dice, kter\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed jen 5 km od Hora\u017e\u010fovic, si p\u0159i sv\u00fdch oslav\u00e1ch obce vzpomn\u011bly na hora\u017e\u010fovick\u00e9 zp\u011bv\u00e1ky. Obec slavila 950 let od prvn\u00ed zm\u00ednky o existenci a spolek tam p\u0159edvedl asi dvacetiminutov\u00fd program, kter\u00fd uvedl p\u0159ed kapli\u010dkou na n\u00e1vsi. Nebylo to v\u0161ak posledn\u00ed v\u00fdro\u010d\u00ed v tomto roce. Z\u00e1kladn\u00ed \u0161kola v Komensk\u00e9ho ulici slavila v tomto roce 100 let od zalo\u017een\u00ed a p\u011bveck\u00fd spolek p\u0159isp\u011bl k oslav\u00e1m sv\u00fdm programem.<\/p>\n<p>Na podzim roku 1995 se uskute\u010dnila dal\u0161\u00ed zahrani\u010dn\u00ed cesta. Tentokr\u00e1t v\u0161ak nebyl c\u00edlem cesty jih Evropy, ale jej\u00ed sever. Jelo se do \u0160v\u00e9dska ve dnech 27.&nbsp;z\u00e1\u0159\u00ed&nbsp;&#8211;&nbsp;1.&nbsp;\u0159\u00edjna na z\u00e1klad\u011b pozv\u00e1n\u00ed Hammarl\u00f6vsk\u00e9ho p\u011bveck\u00e9ho sboru, kter\u00fd v na\u0161em m\u011bst\u011b hostoval na jarn\u00edm koncert\u011b. Ve \u0160v\u00e9dsku se spolek p\u0159edstavil na dvou koncertech. Prvn\u00ed se konal 29.&nbsp;z\u00e1\u0159\u00ed v kostele ve Fuglie a ten druh\u00fd pak o den pozd\u011bji v kapli v Trelleborgu. Ale je\u0161t\u011b ani to nebyl konec aktivity v tomto roce. 7.&nbsp;\u0159\u00edjna vystoupil spolek v Hora\u017e\u010fovic\u00edch na spole\u010dn\u00e9m koncert\u011b s p\u011bveck\u00fdm sborem Iuventus z Velk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Tak\u00e9 tento host byl velice mile p\u0159ijat nejen \u010dleny spolku, ale i v\u011brn\u00fdmi poslucha\u010di.<\/p>\n<p>Rok 1995 byl velice \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd. Na jeho konci m\u011bl spolek celkem 65 \u010dlen\u016f. Z toho bylo 54 aktivn\u00edch (37 \u017een a 17 mu\u017e\u016f), d\u00e1le pak 7 \u010dlen\u016f p\u0159isp\u00edvaj\u00edc\u00edch a 4 \u010destn\u00e9 \u010dleny. T\u011bmi jsou starosta Hora\u017e\u010fovic V\u00e1clav Tr\u010dka, prof. Ferdinand Kinsk\u00fd, Margrith Wenger (starostka m\u011bsta Heimberg) a Stefan Klausener (prezident Jodlerklubu)<\/p>\n<p>Rok 1996 byl velice bohat\u00fd na ud\u00e1losti. Na ja\u0159e spolek vystoupil na pr\u00e1che\u0148sk\u00e9 pouti, kde za\u010dal ps\u00e1t svou historii. P\u0159i tradi\u010dn\u00edm jarn\u00edm koncert\u011b se tak\u00e9 p\u0159edvedl p\u011bveck\u00fd sbor Pr\u00e1che\u0148\u00e1\u010dek, kter\u00fd vznikl p\u0159i Z\u00e1kladn\u00ed um\u011bleck\u00e9 \u0161kole v Hora\u017e\u010fovic\u00edch. Ve dnech 23.&nbsp;\u2013&nbsp;27.&nbsp;kv\u011btna byl spolek pozv\u00e1n na oslavy 850.&nbsp;v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed m\u011bsta Heimberg. B\u011bhem tohoto z\u00e1jezdu byly uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny dokonce \u010dty\u0159i koncerty. T\u0159i z nich p\u0159\u00edmo v Heimbergu a jeden pak v Grossh\u00f6chstettenu. Ale b\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy se samoz\u0159ejm\u011b jen nezp\u00edvalo. \u010clenov\u00e9 spolku se op\u011bt pod\u00edvali na kr\u00e1sn\u00e1 m\u00edsta, jako na horu Niesen-Kulm. Stejn\u011b p\u016fsobiv\u00e1 byla i plavba po Thunsk\u00e9m jeze\u0159e. Na podzim pak spolek vyrazil je\u0161t\u011b na dv\u011b cesty. Nejprve oplatil svou n\u00e1v\u0161t\u011bvu ve Velk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Tam byl samoz\u0159ejm\u011b uspo\u0159\u00e1d\u00e1n spole\u010dn\u00fd koncert s Iuventusem (12.&nbsp;\u0159\u00edjna). Dne 1.&nbsp;listopadu se spolek z\u00fa\u010dastnil 10.&nbsp;ro\u010dn\u00edku Pra\u017esk\u00fdch sborov\u00fdch zp\u011bv\u016f v N\u00e1rodn\u00edm dom\u011b v Praze na Vinohradech. P\u011bveck\u00fd v\u00fdkon byl porotou ohodnocen jako dobr\u00fd, byl tedy za\u0159azen do bronzov\u00e9ho p\u00e1sma. B\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy Prahy si \u010dlenov\u00e9 mohli prohl\u00e9dnout N\u00e1rodn\u00ed divadlo a u jeho z\u00e1kladn\u00edch kamen\u016f si dokonce zazp\u00edvali. V\u0161ak tady byl velk\u00fd d\u016fvod: Jeden z kamen\u016f je p\u0159ece z Pr\u00e1chn\u011b a p\u011bveck\u00fd spolek byl u p\u0159epravy kamene do Prahy v roce 1868.<\/p>\n<p>V roce 1997 bylo uspo\u0159\u00e1d\u00e1no n\u011bkolik koncert\u016f v r\u00e1mci oslav 135.&nbsp;v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed a 5.&nbsp;v\u00fdro\u010d\u00ed obnoven\u00ed \u010dinnosti P\u011bveck\u00e9ho spolku Pr\u00e1che\u0148. V kv\u011btnu se konaly dva spole\u010dn\u00e9 koncerty se zahrani\u010dn\u00edmi hosty. Jeden s Jodlerklubem (23.&nbsp;kv\u011btna ve Velk\u00e9m Boru) a druh\u00fd je\u0161t\u011b nav\u00edc s Hammarl\u00f6vsk\u00fdm sborem ze \u0160v\u00e9dska (24.&nbsp;kv\u011btna v Hora\u017e\u010fovic\u00edch). V \u010dervnu se pak konaly dva koncerty pouze v proveden\u00ed Pr\u00e1chn\u011b (10.&nbsp;a 26.&nbsp;\u010dervna). Prvn\u00ed z nich v kulturn\u00edm dom\u011b a druh\u00fd pak v kostele sv. Petra a Pavla u p\u0159\u00edle\u017eitosti vysv\u011bcen\u00ed posledn\u00edho zvonu se jm\u00e9nem sv. Gorazd. Dne 4.&nbsp;\u0159\u00edjna se pak Pr\u00e1che\u0148 setkala na spole\u010dn\u00e9m koncert\u011b se su\u0161ick\u00fdm Svatoborem a sborem Iuventus z Velk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. V\u0161echny tyto koncerty zanechaly v \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00edch i poslucha\u010d\u00edch kr\u00e1sn\u00e9 z\u00e1\u017eitky. Tento rok tak\u00e9 spolek absolvoval jubilejn\u00ed st\u00fd koncert. Jednalo se o v\u00e1no\u010dn\u00ed koncert, kter\u00fd se konal dne 11.&nbsp;prosince v Chanovic\u00edch.<\/p>\n<p>Rok 1998 se nesl ve znamen\u00ed 80.&nbsp;v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. 24.&nbsp;ledna se konal v Hora\u017e\u010fovic\u00edch 1.&nbsp;Pr\u00e1che\u0148sk\u00fd reprezenta\u010dn\u00ed ples. Na jeho zah\u00e1jen\u00ed zazp\u00edval p\u011bveck\u00fd spolek a tak\u00e9 z t\u00e9to akce se stala pro Pr\u00e1che\u0148 tradice. Tradi\u010dn\u00ed \u010dervnov\u00fd koncert byl posledn\u00edm vystoupen\u00edm pro dlouholetou \u010dlenku, klav\u00edrn\u00ed doprovaze\u010dku a ob\u010dasnou dirigentku Michaelu Petrusovou. Ta se lou\u010dila nejen se spolkem, ale i s Hora\u017e\u010fovicemi. Koncert se konal v atriu z\u00e1mku 24.&nbsp;\u010dervna a dokonce ani po\u010das\u00ed nebylo proti. V \u0159\u00edjnu se pak konaly t\u0159i koncerty k oslav\u011b vzniku republiky. Z\u00fa\u010dastnili se su\u0161ick\u00fd Svatobor a klatovsk\u00fd \u0160umavan a hora\u017e\u010fovick\u00e1 Pr\u00e1che\u0148. O po\u0159adatelstv\u00ed se pod\u011blila v\u0161echna t\u0159i m\u011bsta. Zp\u00edvalo se tedy 19.&nbsp;\u0159\u00edjna v Klatovech, 21.&nbsp;\u0159\u00edjna v Su\u0161ici a z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd koncert byl 23.&nbsp;\u0159\u00edjna v Hora\u017e\u010fovic\u00edch. Zde tak\u00e9 bylo nachyst\u00e1no spole\u010dn\u00e9 posezen\u00ed a ob\u010derstven\u00ed. V prosinci se konaly tradi\u010dn\u00ed, tentokr\u00e1t ji\u017e sedm\u00e9, v\u00e1no\u010dn\u00ed koncerty v Hora\u017e\u010fovic\u00edch a okol\u00ed. Tento rok se sborem zp\u00edval jako host pan Milan Fiala, kter\u00fd mimo jin\u00e9 \u00fa\u010dinkoval v roli \u0160imona v asi nejslavn\u011bj\u0161\u00edm muzik\u00e1lu Jesus Christ Superstar.<\/p>\n<p>Na po\u010d\u00e1tku roku 1999 (23.&nbsp;ledna) sbor op\u011bt zahajoval reprezenta\u010dn\u00ed ples. 5.&nbsp;\u010dervna pak vystoupil na Dni Su\u0161ice. 19.&nbsp;\u010dervna se v Karlov\u00fdch Varech konalo setk\u00e1n\u00ed z\u00e1pado\u010desk\u00fdch p\u011bveck\u00fdch sbor\u016f. B\u011bhem setk\u00e1n\u00ed vystoupila Pr\u00e1che\u0148 ve dvou hudebn\u00edch bloc\u00edch, konkr\u00e9tn\u011b na Ml\u00fdnsk\u00e9 kolon\u00e1d\u011b a ve\u010der pak ve Dvo\u0159\u00e1kov\u011b s\u00e1le v L\u00e1zn\u00edch III. Z Karlov\u00fdch Var\u016f se spolek vr\u00e1til v pozdn\u00edch no\u010dn\u00edch hodin\u00e1ch a hned dal\u0161\u00ed den brzy r\u00e1no odj\u00ed\u017ed\u011bl do Klatov, kde \u00fa\u010dinkoval p\u0159i bohoslu\u017eb\u011b C\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 husitsk\u00e9 ve Sboru dr. Karla Farsk\u00e9ho. Tato bohoslu\u017eba byla p\u0159\u00edmo p\u0159en\u00e1\u0161ena \u010cesk\u00fdm rozhlasem. Ve dnech 2. \u2013 6.&nbsp;z\u00e1\u0159\u00ed se spolek vydal ji\u017e na svou t\u0159et\u00ed cestu do \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho Heimbergu. Tentokr\u00e1t byl pozv\u00e1n na oslavu 50.&nbsp;v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed Jodlerklubu. B\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9ho pobytu absolvoval t\u0159i vystoupen\u00ed. V\u0161echna byla p\u0159ijata velmi dob\u0159e. Tak\u00e9 tentokr\u00e1t m\u011bli hostitel\u00e9 p\u0159ipraven doprovodn\u00fd program. \u010clenov\u00e9 spolku se tak mohli pod\u00edvat do keramick\u00e9 d\u00edlny, prohl\u00e9dnout si m\u011bsto Thun nebo skaln\u00ed jeskyni sv. Beata. P\u0159edseda Pr\u00e1chn\u011b Jan Petrus p\u0159evzal od prezidenta Jodlerklubu Niklause R\u00f6thlisbergera \u010destn\u00e9 \u010dlenstv\u00ed Jodlerklubu. P\u00e1r dn\u00ed po n\u00e1vratu ze \u0160v\u00fdcarska uspo\u0159\u00e1dal spolek koncert s t\u0159ebo\u0148skou skupinou Naboso, ve kter\u00e9 hraj\u00ed dva hora\u017e\u010fovi\u010dt\u00ed rod\u00e1ci, brat\u0159i Sek\u00e1\u010dovi. Zaj\u00edmav\u00fdm po\u010dinem byl koncert \u201eDatum tis\u00edcilet\u00ed\u201c, kter\u00fd se konal 9.&nbsp;9.&nbsp;1999 v&nbsp;19:09 hodin. Tradi\u010dn\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed koncerty a p\u016flno\u010dn\u00ed m\u0161e v kostele sv. Petra a Pavla zakon\u010dily dal\u0161\u00ed rok spolku.<\/p>\n<p>V roce 2000 byl spolek velmi aktivn\u00ed. Celkem dvacet t\u0159i vystoupen\u00ed hovo\u0159\u00ed za v\u0161e. Spolek op\u011bt zazp\u00edval hymny p\u0159i v\u00fdro\u010d\u00ed osvobozen\u00ed a \u00fa\u010dinkoval tak\u00e9 na dvou vernis\u00e1\u017e\u00edch v M\u011bstsk\u00e9m muzeu. Jednalo se o v\u00fdstavy pana Jaroslava Ho\u0159ej\u0161\u00edho, dlouholet\u00e9ho \u010dlena spolku, a pan\u00ed Aleny Koenigsmarkov\u00e9. T\u00e9to vernis\u00e1\u017ei byla 1.&nbsp;srpna p\u0159\u00edtomna tak\u00e9 pan\u00ed Ji\u0159ina Jir\u00e1skov\u00e1, here\u010dka a \u0159editelka Divadla na Vihohradech. Spolek tak\u00e9 uspo\u0159\u00e1dal tradi\u010dn\u00ed koncert v z\u00e1mku (23.&nbsp;\u010dervna), vystoupil p\u0159i pout\u00edch na Velk\u00e9m Boru a v Chanovic\u00edch, p\u0159i sv\u011bcen\u00ed zvon\u016f v Kasejovic\u00edch i p\u0159i oslav\u00e1ch jmenin m\u011bsta. Na pozv\u00e1n\u00ed jednoho z majitel\u016f z\u00e1mku ve Ln\u00e1\u0159\u00edch vystoupil spolek 9.&nbsp;z\u00e1\u0159\u00ed tak\u00e9 v tomto z\u00e1mku. Na podzim byla v mal\u00e9m z\u00e1meck\u00e9m s\u00e1lu nato\u010dena jeho prvn\u00ed profesion\u00e1ln\u00ed nahr\u00e1vka. Stejn\u011b jako ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t v historii, tak i nyn\u00ed se spojil p\u011bveck\u00fd spolek a ochotn\u00edci a spole\u010dn\u011b nacvi\u010dili zp\u011bvohru Franti\u0161ka Ferdinanda \u0160amberka a Karla Ha\u0161lera \u201ePodskal\u00e1k\u201c. Je jen \u0161koda, \u017ee p\u0159edstaven\u00ed se hr\u00e1lo pouze t\u0159ikr\u00e1t. V ned\u011bli 31.&nbsp;prosince 2000 byla na n\u00e1m\u011bst\u00ed p\u0159ipravena oslava p\u0159\u00edchodu nov\u00e9ho mil\u00e9nia. Spolek pod v\u00e1no\u010dn\u00edm stromem zazp\u00edval n\u011bkolik koled a pot\u00e9 se poprv\u00e9 po mnoha letech rozezvu\u010dely v\u0161echny \u010dty\u0159i zvony z kostela sv.&nbsp;Petra a Pavla.<\/p>\n<p>Rok 2001 absolvoval spolek podle ji\u017e tradi\u010dn\u00edho sc\u00e9n\u00e1\u0159e. P\u0159i jarn\u00edm koncertu v z\u00e1meck\u00e9m s\u00e1le (25. kv\u011btna) hostoval Svatobor ze Su\u0161ice a Horster Mannenkoor z Holandska. 9.&nbsp;\u010dervna se konalo setk\u00e1n\u00ed z\u00e1pado\u010desk\u00fdch p\u011bveck\u00fdch sbor\u016f v Doma\u017elic\u00edch a Pr\u00e1che\u0148 se tohoto setk\u00e1n\u00ed samoz\u0159ejm\u011b z\u00fa\u010dastnila. Spolek p\u0159ipravil p\u00edsni\u010dky Karla Ha\u0161lera z Podskal\u00e1ka a zazp\u00edval je ve Sv\u00e9radic\u00edch p\u0159i setk\u00e1n\u00ed tamn\u00edch rod\u00e1k\u016f dne 29.&nbsp;\u010dervna.<\/p>\n<p>V&nbsp;roce 2002 si Pr\u00e1che\u0148 p\u0159ipomn\u011bla 140.v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed spolku a tak\u00e9 10. v\u00fdro\u010d\u00ed znovuobnoven\u00ed \u010dinnosti. S&nbsp;t\u011bmito v\u00fdro\u010d\u00edmi byla samoz\u0159ejm\u011b spojena nejedna akce. V\u00fdro\u010d\u00ed byla p\u0159ipomenuta celkem na t\u0159ech koncertech. Na dvou z&nbsp;nich (31. kv\u011btna v&nbsp;z\u00e1mku a 12.&nbsp;\u0159\u00edjna v&nbsp;Husov\u011b sboru) se p\u0159edstavila jen Pr\u00e1che\u0148 a 27. \u010dervence se konal spole\u010dn\u00fd koncert s&nbsp;Jodlerklubem. Na&nbsp;jarn\u00edm slavnostn\u00edm koncert\u011b se&nbsp; s&nbsp;prac\u00ed ve spolku rozlou\u010dil MUDr. Ji\u0159\u00ed Petrus, kter\u00fd m\u011bl v\u00fdznamn\u00fd pod\u00edl na znovuobnoven\u00ed jeho \u010dinnosti. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti mu bylo ud\u011bleno \u010destn\u00e9 \u010dlenstv\u00ed. P\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b p\u0159\u00e1tel ze \u0160v\u00fdcarska se t\u00e9to pocty dostalo tak\u00e9 prezidentu Jodlerklubu Niklausi R\u00f6thlisbergerovi.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed akc\u00ed spojenou s&nbsp;v\u00fdro\u010d\u00edmi Pr\u00e1chn\u011b byla v\u00fdstava v&nbsp;muzeu, na n\u00ed\u017e byly soust\u0159ed\u011bny dokumenty a fotografie od nejstar\u0161\u00edch dob a\u017e po sou\u010dasnost. Spolek tak\u00e9 p\u0159edstavil sv\u016fj nov\u00fd prapor. Ten je mobiln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e origin\u00e1ln\u00ed spolkov\u00fd prapor, kter\u00fd je ulo\u017een v&nbsp;muzeu. Nov\u00fd prapor byl pak 28. \u010dervence vysv\u011bcen. Na p\u0159elomu listopadu a prosince se spolek op\u011bt uk\u00e1zal na&nbsp;divadeln\u00edch prknech. Tentokr\u00e1t se jednalo o hru Gabriela Chevaliera \u201eZvonokosy\u201c. Proveden\u00ed se op\u011bt setkalo s&nbsp;velk\u00fdm \u00fasp\u011bchem.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<p style=\"font-weight: 400;\">&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Roky 1992 &#8211; 2002 K&nbsp;op\u011btovn\u00e9mu obnoven\u00ed \u010dinnosti P\u011bveck\u00e9ho spolku Pr\u00e1che\u0148 do\u0161lo na po\u010d\u00e1tku roku 1992. V&nbsp;tomto roce m\u011bly prob\u011bhnout oslavy 700 let pov\u00fd\u0161en\u00ed Hora\u017e\u010fovic na m\u011bsto a tak\u00e9 130 let od zalo\u017een\u00ed P\u011bveck\u00e9ho spolku Pr\u00e1che\u0148. S&nbsp;p\u0159\u00edpravami se za\u010dalo ji\u017e v&nbsp;roce 1991 a p\u0159i t\u011bchto p\u0159\u00edle\u017eitostech se tak\u00e9 objevila my\u0161lenka na obnoven\u00ed \u010dinnosti spolku. Inici\u00e1torem obnoven\u00ed [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":0,"parent":18,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-20","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/20","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/20\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":24,"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/20\/revisions\/24"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/18"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}