P\u011bveck\u00fd spolek Pr\u00e1che\u0148<\/u><\/b><\/p>\n
P\u011bveck\u00fd spolek Pr\u00e1che\u0148 se m\u016f\u017ee pochlubit velice dlouhou a bohatou tradic\u00ed. P\u011bveck\u00fd spolek byl, stejn\u011b jako mnoho dal\u0161\u00edch spolk\u016f, zalo\u017een na po\u010d\u00e1tku 60. let 19. stolet\u00ed, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno roku 1862. O prvn\u00ed my\u0161lence zalo\u017eit v Hora\u017e\u010fovic\u00edch zp\u011bv\u00e1ck\u00fd spolek vypr\u00e1v\u00ed jeden ze zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f pan Karel M\u011b\u0159i\u010dka: \u201eO pr\u00e1che\u0148sk\u00e9 pouti v roce 1862 byl kr\u00e1sn\u00fd, slunn\u00fd, tepl\u00fd den. I byly odpoledne na Pr\u00e1chni cel\u00e9 Hora\u017e\u010fovice. Za v\u0161eobecn\u00e9ho vesel\u00ed a rozja\u0159en\u00ed zap\u011bli tam \u010dtverohlasn\u011b n\u011bkolik p\u00edsn\u00ed pp. \u0160v\u00e1cha, Sch\u00f6nhansl, Majer, Tich\u00fd, snad i Maloch. Zp\u011bv se tak l\u00edbil, \u017ee kdosi pronesl my\u0161lenku \u2013 zalo\u017eme zp\u011bv\u00e1ck\u00fd spolek!\u201c Je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku byla tato my\u0161lenka realizov\u00e1na.<\/p>\n
Obdob\u00ed od zalo\u017een\u00ed do konce 19. stolet\u00ed<\/u><\/b><\/p>\n
Prvn\u00ed zm\u00ednkou o \u010dinnosti spolku jsou prvn\u00ed stanovy ze dne 17. \u010dervence 1862. Ty se pak je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t m\u011bnily, a to v letech 1867 a 1871. Jm\u00e9no Pr\u00e1che\u0148 v\u0161ak nen\u00ed zat\u00edm nikde uvedeno. Av\u0161ak v n\u011bkter\u00fdch z\u00e1pisech popisuj\u00edc\u00ed vznik zp\u011bv\u00e1ck\u00e9ho spolku se ji\u017e hovo\u0159\u00ed jako o Zp\u011bv\u00e1ck\u00e9m spolku Pr\u00e1che\u0148. Nen\u00ed tedy mo\u017en\u00e9 p\u0159esn\u011b ur\u010dit, zda n\u00e1zev Pr\u00e1che\u0148 nese tento spolek ji\u017e od prvn\u00edch dn\u00ed existence.<\/p>\n
Zaj\u00edmav\u00fdm m\u00edstem ve stanov\u00e1ch je odstavec, kter\u00fdm se ud\u011blovala v\u00fdsada cvi\u010dit zp\u011bv m\u011bstsk\u00fdm u\u010ditel\u016fm. Toto ustanoven\u00ed bylo pln\u011bno po celou dobu historie spolku. Sbormistrovskou funkci vykon\u00e1vali p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b hora\u017e\u010fovi\u010dt\u00ed u\u010ditel\u00e9. Prvn\u00edm sbormistrem se stal pan Vojt\u011bch \u0160v\u00e1cha. Cvi\u010dilo se ve \u0161kole, kam doch\u00e1zelo asi \u0161edes\u00e1t mu\u017e\u016f. Ve\u0159ejn\u00e1 vystoupen\u00ed, krom\u011b b\u00e1l\u016f a zp\u011bvu v kostele, zat\u00edm nebyla. A\u017e op\u011bt na pr\u00e1che\u0148sk\u00e9 pouti v roce 1863 zazn\u011bl zp\u011bv spolku na prvn\u00edm ve\u0159ejn\u00e9m vystoupen\u00ed. Sbor zazp\u00edval p\u00edse\u0148 k sv.Vojt\u011bchu. Jednalo se o \u010dty\u0159hlas\u00e9 p\u00edsn\u011b \u201eProcitni d\u00edvko\u201c a \u201eKdy\u017e jsem \u0161el p\u0159es l\u00e1vky\u201c.<\/p>\n
V prvn\u00edch letech \u010dinnosti spolek p\u0159\u00edli\u0161 mnoho nevystupoval. \u00da\u010dastnil se pouze r\u016fzn\u00fdch zastaven\u00ed\u010dek, ples\u016f a m\u0161\u00ed. V\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edmi pro \u017eivot spolku se uk\u00e1zaly b\u00fdt roky 1867 a 1868. V roce 1867 se konala oslava k p\u0159evozu korunova\u010dn\u00edch klenot\u016f kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho dne 28. a 29. srpna. T\u00e9to slavnosti se z\u00fa\u010dastnil i zp\u011bv\u00e1ck\u00fd spolek. V roce 1868, p\u0159esn\u011bji 8. kv\u011btna, byl nalo\u017een na vor k\u00e1men z hory Pr\u00e1che\u0148, kter\u00fd byl ulo\u017een mezi ostatn\u00ed z\u00e1kladn\u00ed kameny N\u00e1rodn\u00edho divadla. Proslov p\u0159ednesl p\u0159edseda spolku Franti\u0161ek Celerin a zazn\u011bla n\u00e1rodn\u00ed hymna. K\u00e1men na cest\u011b do Prahy doprov\u00e1zelo dvacet dev\u011bt \u010dlen\u016f spolku. A\u017e do Prahy dopravil k\u00e1men na sv\u00e9 n\u00e1klady \u010cen\u011bk Buben\u00ed\u010dek, pozd\u011bj\u0161\u00ed protektor spolku.<\/p>\n
Na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 sch\u016fzi p\u011bveck\u00e9ho spolku dne 3. kv\u011btna 1868 byl p\u0159ijat n\u00e1vrh na zakoupen\u00ed spolkov\u00e9ho praporu. Ten byl po\u0159\u00edzen u firmy J. Trenkwald v Praze za 250 zlat\u00fdch a p\u0159ivezla jej v\u00fdprava, kter\u00e1 se z\u00fa\u010dastnila slavnosti p\u0159i pokl\u00e1d\u00e1n\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene N\u00e1rodn\u00edho divadla. Volba matky praporu, kmoter a prapore\u010dn\u00edk\u016f byla provedena na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 valn\u00e9 hromad\u011b 22. \u010dervna 1868. Matkou praporu byla zvolena kn\u011b\u017ena Marie Kinsk\u00e1, jej\u00ed z\u00e1stupkyn\u00ed pan\u00ed Em\u00edlie Frenzlov\u00e1, kmotrami p\u00ed Johana Celer\u00ednov\u00e1 a p\u00ed Antonie Klierov\u00e1, prapore\u010dn\u00edkem M. Vun\u0161. Slavnostn\u00ed sv\u011bcen\u00ed tohoto praporu m\u016f\u017eeme \u0159adit k nejv\u011bt\u0161\u00edm dn\u016fm spolku v\u016fbec. Sv\u011bcen\u00ed prob\u00edhalo ve dnech 12. a 13. z\u00e1\u0159\u00ed 1868. V sobotu 12. z\u00e1\u0159\u00ed se po cel\u00e9m m\u011bst\u011b vyv\u011b\u0161ovaly prapory a cel\u00e9 m\u011bsto bylo vyzdobeno. Slavnost za\u010dala p\u0159\u00edjezdem vl\u00e1dn\u00edch komisa\u0159\u016f ze Strakonic. Kr\u00e1tce po nich p\u0159ijela p\u00edseck\u00e1 ostrost\u0159eleck\u00e1 kapela a p\u00edseck\u00fd Sokol. Odpoledne \u0161el m\u011bstem pr\u016fvod student\u016f, z\u00e1stupci okresn\u00edho a m\u011bstsk\u00e9ho zastupitelstva a mnoho ob\u010dan\u016f Hora\u017e\u010fovic a okoln\u00edch m\u011bst a vesnic v\u00edtat na n\u00e1dra\u017e\u00ed poslance Emanuela Tonnera. Slavnosti se z\u00fa\u010dastnilo mnoho spolk\u016f z bl\u00edzk\u00e9ho i vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edho okol\u00ed. Byl zde sbor voly\u0148sk\u00fd, kasejovick\u00fd, su\u0161ick\u00fd, blatensk\u00fd, z\u00e1stupci spolku bavorovsk\u00e9ho, plze\u0148sk\u00e9ho a vod\u0148ansk\u00e9ho. Ve\u010der pak vystoupili tak\u00e9 hora\u017e\u010fovi\u010dt\u00ed ochotn\u00edci. Zahr\u00e1li dv\u011b jednoaktov\u00e9 veselohry \u201eJeden z n\u00e1s se mus\u00ed o\u017eenit\u201c a \u201e\u017densk\u00e9 slzy\u201c. Po p\u0159edstaven\u00ed \u0161el pr\u016fvod n\u011bkolika tis\u00edc lid\u00ed s lampiony k bytu z\u00e1stupkyn\u011b matky praporu pan\u00ed Em\u00edlie Frenzlov\u00e9, kde spolek zazp\u00edval sbor \u201eM\u00e1 ot\u010dina\u201c. Pak se pr\u016fvod odebral k bytu poslance Emanuela Tonnera, kde p\u0159ednesl p\u00edse\u0148 \u201eB\u00fdvali \u010cechov\u00e9\u201c a nakonec u d\u011bkanstv\u00ed spolek zap\u011bl sv\u00e9mu protektorovi dr. Ber\u00e1nkovi zastaven\u00ed\u010dko \u201eN\u00e1\u0161 \u010desk\u00fd zp\u011bv\u201c.<\/p>\n
V ned\u011bli 13. z\u00e1\u0159\u00ed byla spole\u010dn\u00e1 zkou\u0161ka p\u011bveck\u00fdch sbor\u016f a v 9 hodin za\u010dalo shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed na Lipk\u00e1ch ke slavnostn\u00edmu pr\u016fvodu. Pot\u00e9 pr\u016fvod ode\u0161el na n\u00e1m\u011bst\u00ed, kde se slavnosti z\u00fa\u010dastnilo t\u00e9m\u011b\u0159 15 tis\u00edc lid\u00ed. Po projevu p\u0159edsedy zazp\u00edval spolek p\u00edse\u0148 \u201eSv. Vojt\u011bch\u201c a tak\u00e9 \u201eChor\u00e1l n\u00e1roda \u010desk\u00e9ho\u201c Karla Bendla. V d\u011bkansk\u00e9m chr\u00e1mu, kde prob\u011bhlo sv\u011bcen\u00ed hora\u017e\u010fovick\u00fdm d\u011bkanem, zazn\u011bla m\u0161e Jana Karase \u201eTe Deum\u201c. Odpoledne se konala hudebn\u00ed akademie v z\u00e1meck\u00e9m s\u00e1le, kde vystoupili host\u00e9 z Vod\u0148an a P\u00edsku. Spolek m\u011bl v tomto roce 125 \u010dlen\u016f, 31x vystoupil, provedl celkem 103 skladby a 33 jich nov\u011b nacvi\u010dil. Rok 1868 byl vyvrcholen\u00edm prvn\u00edho obdob\u00ed \u010dinnosti spolku Pr\u00e1che\u0148.<\/p>\n
Po t\u011bchto v\u00fdznamn\u00fdch letech za\u010d\u00edn\u00e1 z\u00e1jem o \u010dinnost spolku upadat. Ub\u00fdv\u00e1 ve\u0159ejn\u00fdch vystoupen\u00ed. Chyb\u011bly pen\u00edze na notov\u00fd materi\u00e1l, a proto se noty hlavn\u011b p\u0159episovaly. Velk\u00fd probl\u00e9m nastal se zkou\u0161en\u00edm, nebo\u0165 spolek nem\u011bl vyhovuj\u00edc\u00ed prostory. Spolek se nerozpadl jen d\u00edky nezm\u011brn\u00e9mu \u00fasil\u00ed n\u011bkter\u00fdch jedinc\u016f. V roce 1874 zakoupil spolek nov\u00e9 pianino, kter\u00e9 st\u00e1lo 324 zlat\u00e9. Na konci roku 1876 m\u011bl spolek jen dvacet dva \u010dleny a jejich \u010dinnost byla opravdu velmi chud\u00e1.<\/p>\n
K ur\u010dit\u00e9 stabilizaci doch\u00e1z\u00ed a\u017e ke konci 70. let. P\u0159edsedou spolku byl prof. Josef Majer a \u0159editelem se stal \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel Josef V\u00e1clav Hora. Spolek pokra\u010doval ve sv\u00e9 \u010dinnosti i v dob\u011b, kdy se ve m\u011bst\u011b zakl\u00e1dalo n\u011bkolik jin\u00fdch spolk\u016f. Pomalu, ale jist\u011b ub\u00fdvala obl\u00edben\u00e1 zastaven\u00ed\u010dka, ale tak\u00e9 spole\u010dn\u00e9 v\u00fdlety, kter\u00e9 \u010dlenov\u00e9 spolku kdysi po\u0159\u00e1dali. Pokrokem ale bylo, \u017ee spolek po\u0159\u00e1dal v\u00edce koncert\u016f a z\u00e1bav. Po\u010det \u010dlen\u016f v t\u00e9to dob\u011b kol\u00edsal. Na po\u010d\u00e1tku 80. let bylo p\u0159ijato n\u011bkolik \u010destn\u00fdch \u010dlen\u016f. Pat\u0159\u00ed mezi n\u011b nap\u0159. kn\u00ed\u017ee Ferdinand Kinsk\u00fd, hora\u017e\u010fovick\u00fd rod\u00e1k a houslov\u00fd pedagog Otakar \u0160ev\u010d\u00edk, hudebn\u00ed skladatel Dr. Ludov\u00edt Proch\u00e1zka a 22. dubna 1882 se stal \u010destn\u00fdm \u010dlenem tak\u00e9 Bed\u0159ich Smetana.<\/p>\n
V t\u00e9to dob\u011b byly ka\u017edoro\u010dn\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1ny Cecilsk\u00e9 z\u00e1bavy (v listopadu), v\u011bt\u0161inou s programy v\u00e1\u017en\u00e9 hudby. Jednalo se nap\u0159\u00edklad o sbory \u201eVla\u0161tovi\u010dky\u201c a \u201e\u010cesk\u00e1 p\u00edse\u0148\u201c od Bed\u0159icha Smetany, d\u00e1le pak \u201eSlovansk\u00e9 tance\u201c (\u010dty\u0159ru\u010dn\u00ed klav\u00edr) Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka nebo sbor z opery \u201eV studni\u201c Vil\u00e9ma Blodka. Tak\u00e9 se konaly silvestrovsk\u00e9 z\u00e1bavy s programem veselej\u0161\u00edm a rozvern\u011bj\u0161\u00edm. Zp\u00edval se nap\u0159\u00edklad duet Jen\u00edka a Kecala z Prodan\u00e9 nev\u011bsty Bed\u0159icha Smetany, \u00favodn\u00ed sbor z t\u00e9\u017ee opery, r\u016fzn\u00e9 \u017eertovn\u00e9 p\u00edsn\u011b, sc\u00e9nky a kuplety.<\/p>\n
Na zkou\u0161ky spolku za\u010daly doch\u00e1zet tak\u00e9 \u017eeny, nebo\u0165 13. listopadu 1884 byl zalo\u017een \u017eensk\u00fd sbor. Prvn\u00edmi \u010dlenkami byly: Fr. K\u0159i\u017eanov\u00e1, Fr. Opplov\u00e1, M. Karasov\u00e1, M. Jake\u0161ov\u00e1, M. M\u011b\u0159i\u010dkov\u00e1, B. Celerinov\u00e1, J. Jirkovsk\u00e1, M. Majerov\u00e1 a K. Hansbergrov\u00e1. St\u00e1le v\u0161ak p\u0159etrv\u00e1valy probl\u00e9my s m\u00edstnost\u00ed na zkou\u0161en\u00ed. Pozd\u011bji byla pronajata m\u00edstnost v pivova\u0159e. Kv\u016fli zm\u00edn\u011bn\u00fdm probl\u00e9m\u016fm byla dokonce zru\u0161ena oslava dvac\u00e1t\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed. Slavilo se tedy a\u017e v roce 1887 dvac\u00e1t\u00e9 p\u00e1t\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed. Tato oslava se konala ve dnech 20. a 21. srpna 1887. Z\u00fa\u010dastnily se p\u011bveck\u00e9 spolky Hlahol z Plzn\u011b, Sv. V\u00e1clav ze Su\u0161ice, Zvon ze Strakonic a d\u00e1le spolky z P\u00edsku, Netolic, Vod\u0148an a Blatn\u00e9. Oslava to byla velkolep\u00e1, ale skon\u010dila deficitem. Finan\u010dn\u00ed probl\u00e9my tak pron\u00e1sledovaly spolek d\u00e1l.<\/p>\n
Tak\u00e9 dal\u0161\u00ed obdob\u00ed se vyzna\u010duje st\u0159\u00edd\u00e1n\u00edm \u00fasp\u011bch\u016f a ne\u00fasp\u011bch\u016f. Funkci sbormistra p\u0159evzal v roce 1893 odborn\u00fd u\u010ditel Ferdinand Fischer. Ten se velkou m\u011brou pod\u00edlel na uveden\u00ed n\u011bkolika oper. Byly mezi nimi takov\u00e9, jako opera Vil\u00e9ma Blodka \u201eV studni\u201c, \u201eProdan\u00e1 nev\u011bsta\u201c Bed\u0159icha Smetany, \u201eEdip kr\u00e1l\u201c Karla Kova\u0159ovice a n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed. Na \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m proveden\u00ed oper m\u00e1 jist\u011b velk\u00fd pod\u00edl tak\u00e9 orchestr, kter\u00fd byl zalo\u017een v roce 1894 a jeho\u017e dirigov\u00e1n\u00ed se ujal Jan Karas. Prvn\u00edmi \u010dleny orchestru byli: J.V.Hora, A. P\u00e1nek, p\u00e1ter J. \u0160m\u00edka, F. Fischer, T. Veselsk\u00fd, \u0160.K.Vydra, MUDr. J. Matou\u0161ek, A. Schrabal, F. Ku\u010dera, K. Pruner, A. Tejc, F. Chadim a V. Augusta. Toto t\u011bleso poprv\u00e9 vystoupilo na ve\u0159ejnosti 26. b\u0159ezna 1894. F. Fischer zalo\u017eil na konci 19. stolet\u00ed \u0161kolu za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edk\u016f, kter\u00e1 m\u011bla vychov\u00e1vat nov\u00e9 \u010dleny pro spolek.<\/p>\n
Rok 1897 byl v dosavadn\u00ed historii po um\u011bleck\u00e9 str\u00e1nce asi nejplodn\u011bj\u0161\u00ed. 23. \u00fanora se konal koncert ze skladeb Bed\u0159icha Smetany: p\u0159edehra k \u201eProdan\u00e9 nev\u011bst\u011b\u201c, mu\u017esk\u00fd sbor \u201eV\u011bno\u201c, \u00e1rie z oper \u201eDalibor\u201c, \u201eHubi\u010dka\u201c a \u201eProdan\u00e1 nev\u011bsta\u201c. Vrcholem pak bylo nastudov\u00e1n\u00ed cel\u00e9 opery \u201eProdan\u00e1 nev\u011bsta\u201c, k jej\u00edmu\u017e uveden\u00ed do\u0161lo poprv\u00e9 19. dubna 1897. Opera m\u011bla velk\u00fd \u00fasp\u011bch, a proto byla opakov\u00e1na o Pr\u00e1che\u0148sk\u00e9 pouti 25. dubna t\u00e9ho\u017e roku. Spolek uvedl operu toho roku je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t – 9. kv\u011btna v Su\u0161ici a 30. kv\u011btna op\u011bt v Hora\u017e\u010fovic\u00edch.<\/p>\n
Obdob\u00ed od po\u010d\u00e1tku 20.stolet\u00ed do roku 1953<\/u><\/b><\/p>\n
V roce 1904 se konal 1. p\u011bveck\u00fd hudebn\u00ed festival, ale Pr\u00e1che\u0148 se nez\u00fa\u010dastnila. V t\u00e9 dob\u011b m\u011bla toti\u017e jen dev\u011bt \u010dlen\u016f. Rok pot\u00e9 se v\u0161ak op\u011bt p\u0159ipomenula nastudov\u00e1n\u00edm oratoria Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka \u201eSvatebn\u00ed ko\u0161ile\u201c. Z\u00e1sluhou sbormistra Ferdinanda Fischera, kter\u00fd toto d\u00edlo nastudoval rovn\u011b\u017e se v\u0161emi sbory Po\u0161umavsk\u00e9 \u017eupy, se \u00fasp\u011bch opakoval i na \u017eupn\u00edm sjezdu ve Strakonic\u00edch. V roce 1907 pak spolek uvedl spole\u010dn\u011b s ochotn\u00edky poh\u00e1dku Josefa Kajet\u00e1na Tyla \u201eStrakonick\u00fd dud\u00e1k\u201c s p\u016fvodn\u00ed hudbou Vojt\u011bcha Angra. \u010cinnost v\u0161ak nad\u00e1le upad\u00e1. V roce 1912 slavil spolek pades\u00e1t\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti byl vyd\u00e1n \u201ePam\u00e1tn\u00edk\u201c, jeho\u017e sestaven\u00edm byl pov\u011b\u0159en u\u010ditel Josef Drnek. Hlavn\u00ed oslavy se pak konaly pod z\u00e1\u0161titou m\u011bsta a \u010destn\u00fdm protektorem Mistra Otakara \u0160ev\u010d\u00edka 1. prosince 1912. Jako ji\u017e tradi\u010dn\u011b byla na programu oslav m\u0161e, slavnostn\u00ed koncert a p\u0159\u00e1telsk\u00e1 beseda. V tomto roce m\u011bl spolek 80 \u010dinn\u00fdch \u010dlen\u016f, v\u010detn\u011b \u010dlen\u016f orchestru. Od roku 1913 je sbormistrem Ladislav Mayer. S bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se v\u00e1lkou v\u0161ak z\u00e1jem lid\u00ed ochabuje. B\u011bhem v\u00e1le\u010dn\u00fdch let byla \u010dinnost spolku dokonce zastavena.<\/p>\n
Ve dvac\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed op\u011bt za\u010d\u00edn\u00e1 spolek pracovat. Z\u00e1jem byl pom\u011brn\u011b zna\u010dn\u00fd. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom i fakt, \u017ee v polovin\u011b 20. let m\u011bl spolek osmdes\u00e1t \u0161est \u010dlen\u016f. Na n\u011bkter\u00e9 koncerty se dokonce osobn\u011b dostavil Otakar \u0160ev\u010d\u00edk. U p\u0159\u00edle\u017eitosti 60. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed spolku byla vyd\u00e1na tato v\u00fdzva: \u201eNen\u00ed ji\u017e d\u016fle\u017eit\u00e1 \u010dinnost n\u00e1rodn\u011b buditelsk\u00e1, ale je pot\u0159eba p\u011bstovati a \u0161\u00ed\u0159iti hudbu a zp\u011bv a probouzet v lidech tu druhou, lep\u0161\u00ed polovici, srdce a du\u0161i. Je to \u00fakol t\u00edm nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee dne\u0161n\u00ed \u017eivot n\u00e1\u0161 ut\u00e1p\u00ed se v hmot\u011b, hroud\u011b, kovu a t\u011blesn\u00e9 po\u017eiva\u010dnosti. Zde m\u00e1 spolek \u0161irok\u00e9 pole p\u016fsobnosti, t\u00edm sp\u00ed\u0161, \u017ee je jedin\u00fdm spolkem sv\u00e9ho druhu v okrese.\u201c V roce 1929 ode\u0161el z funkce sbormistra Ladislav Mayer a sbormistrem byl zvolen u\u010ditel Jan Sm\u00ed\u0161ek. Ale u\u017e za rok jej vyst\u0159\u00eddal u\u010ditel O. Brunner. V roce 1930 m\u00e1 spolek pades\u00e1t \u010dlen\u016f. I p\u0159es ve\u0161ker\u00e9 pot\u00ed\u017ee spolek pracoval dob\u0159e. A tak\u00e9 se op\u011bt rozr\u016fstal.<\/p>\n
Do funkce sbormistra byl v roce 1932 op\u011bt zvolen Ferdinand Fischer. Slavnostn\u00ed koncert k p\u0159\u00edle\u017eitosti 70. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed spolku se konal v kv\u011btnu 1932. \u010cist\u00fd v\u00fdt\u011b\u017eek byl v\u011bnov\u00e1n ve prosp\u011bch \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee. V roce 1935 st\u0159\u00edd\u00e1 Ferdinanda Fischera ve sbormistrovsk\u00e9 funkci J. H\u00e1jek a v roce 1936 se do \u010dela spolku postavil op\u011bt Ladislav Mayer. Spolek se st\u00e1le rozr\u016fst\u00e1. V roce 1938 \u010d\u00edtal 78 \u010dlen\u016f.<\/p>\n
B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nebyla \u010dinnost \u00fapln\u011b zastavena. Koncerty v\u0161ak byly ru\u0161eny, dokonce i n\u011bkter\u00e9 zkou\u0161ky. V \u010dervnu roku 1940 museli ze sboru odej\u00edt v\u0161ichni \u017eidov\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9. V tuto dobu jsou tak\u00e9 zaznamen\u00e1ny pokusy o zalo\u017een\u00ed d\u011btsk\u00e9ho sboru, ale k realizaci nedo\u0161lo. Sbormistrem byl v letech 1942 \u2013 1945 \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel Josef Grill.<\/p>\n
Pravideln\u00e9 zkou\u0161ky se za\u010daly konat op\u011bt od 7. listopadu 1945. Je\u0161t\u011b ten sam\u00fd m\u011bs\u00edc se spolek \u00fa\u010dastnil \u017eupn\u00edch koncert\u016f v P\u00edsku a Su\u0161ici. Od roku 1946 byl sbormistrem odborn\u00fd u\u010ditel Jan Jindra. Klav\u00edrn\u00ed doprovod obstar\u00e1vala Ji\u0159ina Havlov\u00e1, u\u010ditelka hudby. Nebyl to v\u0161ak nijak bohat\u00fd rok na vystoupen\u00ed.<\/p>\n
Rok 1947 byl p\u0159ece jen bohat\u0161\u00ed. Od zalo\u017een\u00ed spolku uplynulo 85 let a z\u00e1rove\u0148 bylo 50. v\u00fdro\u010d\u00ed prvn\u00edho uveden\u00ed \u201eProdan\u00e9 nev\u011bsty\u201c. Z iniciativy Krou\u017eku rod\u00e1k\u016f Pr\u00e1che\u0148ska a Hora\u017e\u010fovic v Praze a zejm\u00e9na pak Dr. Emanuela Kumpery, hora\u017e\u010fovick\u00e9ho rod\u00e1ka a b\u00fdval\u00e9ho dirigenta Plze\u0148sk\u00e9ho symfonick\u00e9ho orchestru, se ke zm\u00edn\u011bn\u00fdm v\u00fdro\u010d\u00edm za\u010dalo p\u0159ipravovat jej\u00ed znovuuveden\u00ed. Sbormistrovsk\u00e9 funkce se chopil JUDr. Josef Pt\u00e1k. V hlavn\u00edch \u00faloh\u00e1ch se p\u0159edstavili \u010dlenov\u00e9 opery N\u00e1rodn\u00edho divadla v Praze v \u010dele s Mari\u00ed Bud\u00edkovou, kter\u00e1 si zahr\u00e1la roli Ma\u0159enky. Pozv\u00e1n\u00ed p\u0159ijal i jej\u00ed man\u017eel Otakar Jeremi\u00e1\u0161, \u0161\u00e9f opery N\u00e1rodn\u00edho divadla. Opera se hr\u00e1la celkem t\u0159ikr\u00e1t ve dnech 12. a 13. \u010dervence 1947 ve velk\u00e9m s\u00e1le Sokolovny.<\/p>\n
Ani tyto \u00fasp\u011bchy v\u0161ak nedok\u00e1zaly zastavit z\u00e1nik cel\u00e9ho spolku. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech sice prob\u011bhlo je\u0161t\u011b n\u011bkolik zkou\u0161ek a dokonce i n\u011bkolik vystoupen\u00ed, ale z\u00e1nik byl nevyhnuteln\u00fd. V lednu 1950 byl zvolen nov\u00fdm sbormistrem \u010dsl. far\u00e1\u0159 Jaroslav Fiedler. M\u011bl skute\u010dn\u011b velkou snahu na probuzen\u00ed spolku, ale ani jemu se to nepoda\u0159ilo.<\/p>\n
Na valn\u00e9 hromad\u011b spolku 3. b\u0159ezna 1951 se p\u0159\u00edtomn\u00ed usnesli, \u017ee se s p\u011bveckou \u010dinnost\u00ed p\u0159ipoj\u00ed k Osv\u011btov\u00e9 besed\u011b v Hora\u017e\u010fovic\u00edch. Vstupem do besedy p\u011bveck\u00fd spolek Pr\u00e1che\u0148 jako takov\u00fd zanikl. P\u00edsemn\u011b byl ofici\u00e1ln\u00ed z\u00e1nik potvrzen dne 2. \u00fanora 1953 co\u017e byl konec \u010dinnosti p\u011bveck\u00e9ho spolku, kter\u00fd po celou dobu sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed v\u00fdrazn\u011b p\u0159isp\u00edval ke kulturn\u00edmu \u017eivotu Hora\u017e\u010fovic a jeho\u017e p\u011bveck\u00fdm heslem bylo: \u201eV \u0159\u00ed\u0161i t\u00f3n\u016f kvete bratrstv\u00ed a vz\u00e1jemnost!\u201c Na dal\u0161\u00edch t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dty\u0159icet let bylo m\u011bsto Hora\u017e\u010fovice bez vlastn\u00edho p\u011bveck\u00e9ho spolku. <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
P\u011bveck\u00fd spolek Pr\u00e1che\u0148 P\u011bveck\u00fd spolek Pr\u00e1che\u0148 se m\u016f\u017ee pochlubit velice dlouhou a bohatou tradic\u00ed. P\u011bveck\u00fd spolek byl, stejn\u011b jako mnoho dal\u0161\u00edch spolk\u016f, zalo\u017een na po\u010d\u00e1tku 60. let 19. stolet\u00ed, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno roku 1862. O prvn\u00ed my\u0161lence zalo\u017eit v Hora\u017e\u010fovic\u00edch zp\u011bv\u00e1ck\u00fd spolek vypr\u00e1v\u00ed jeden ze zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f pan Karel M\u011b\u0159i\u010dka: \u201eO pr\u00e1che\u0148sk\u00e9 pouti v roce 1862 byl kr\u00e1sn\u00fd, […]<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-16","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/16","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/16\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":17,"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/16\/revisions\/17"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.psprachen.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}